Kohož minula první litanie tohoto zázračného švédského uskupení, nechť shoří v pekle. V pekle vodky, abych byl přesný. Toliko k úvodu.
Jak bylo mnohokrát hloupě, leč pravdivě řečeno, název kapely v podstatě vypovídá o jejím stylu - čiliže dle stereotypu Diablo pro sklony ku hudbě tvrdšího charakteru, Swing značící jistou najazzlost a Orchestra značící prvky... orchestrální.
Je však třeba říci, že nejsolidněji se kupodivu drží hlavně ona složka metalová, neb jazzovost a orchestrálnost jsou v roli vcelku rovnoprávné s ostatními žánrovými vlivy. Protože stylový rozhled je, obdobně jako na prvním albu, skutečně zběsilý - album s přehledem tančí valčík na rakvi dávno mrtvého nu-metalu, místy jazzuje jako o život, prolétne ledovým Ruskem v již zmíněném pekle vodkou zavánějícím a nakousne nespočet dalších směrů s elegancí a hudebností postačující k tomu, abyste po nich s ústy plnými života v kráse nechtěli hodit květináč. Minimálně k tomu.
Emočně album sice barokně ohromuje, leč činí tak s naprosto nebarokní škodolibostí a morbidním humorem a i "tragické" momenty zanechávají úsměv na rtech...
Výtku celému albu bych měl snad jedinou, už zmíněnou - ony místy nu-metal/hardcore kytary, které jsou sice pojaty opět nadmíru muzikálně, leč celkovému obrazu mírně podrážejí nohy. Jak už však byl řečeno, kapela si se vším ostatním poradila s ohromnou elegancí a stvořila dílo, jehož minutí by byla chyba nad chyby.
9/10
Původ: Švédsko
Label: Candlelight/Sirenette/MALS
Stránky: http://www.diabloswing.com/
Tracklist:
1. A Tapdancer's Dilemma
2. A Rancid Romance
3. Lucy Fears The Morning Star
4. Bedlam Sticks
5. New World Widows
6. Siberian Love Affairs
7. Vodka Inferno
8. Memoirs Of A Roadkill
9. Ricerca Dell’anima
10. Stratosphere Serenade
Ten booklet je všerozsekávající :D
OdpovědětVymazat