Tento článek Vás možná překvapí. Nebo urazí. Třeba dokonce potěší. Každopádně tu v tuto chvíli čtete recenzi na Lily Allen. Máte zhruba dvě možnosti - buďto se uraženě uchechtnout a zavřít celé internetové okno a nebo číst dál. Byl bych ovšem rád, kdybyste zvolili možnost číslo dvě. Řekněme to třeba takto - povedla se mimořádně charismatická popová nahrávka, jenž sice akceptuje klasické normy, avšak nabízí něco zvláštního a osobitého. A jelikož jsem s předchůdcem z roku 2006 "Allright, Still" zatím neměl tu čest, je "It's Not Me, It's You" prvním hudebním zážitkem s touhle mladou a atypickou krasavicí (Poznámka zlého člověka: Autor recenze je o čtyři roky mladší než Lily Allen) a jakousi alfou-omegou její hudební tvorby. A o tom, že v mých očích a sluchovodech rozhodně nedopadla tahle dvě písmena řecké abecedy špatně, svědčí i budoucí řádky.Spektrum nálad a prvků je velmi příjemné a značně rozmanité. Pro začátek by bylo decentní nastínit, že těch dvanáct skladeb, co Lily na svém albu představila, je velmi specifických. Nenastal klasický kolovrátkový syndrom a každá skladba má skutečně svou duši a svou originálnost, ačkoliv vše zapadá do nerušivého konceptu celé nahrávky. Ten využívá příjemného mísení různých žánrů a jejich prvků - občas nahrávka dýchá téměř trip-hopovou aurou, jindy přináší téměř kabaretové polohy a sem tam dokonce cítím odlesk country (což bylo možno umocněno i překvapujícím retro klipem). V té souvislosti s tímto hebkým a nenásilným ovlivňováním bych rád upozornil na poněkud zvláštní použití hudebních instrumentů. Klasické bicí a další rytmické samply velmi využívají svých předností - rytmický korpus je použit velmi podobný, avšak pokaždé jinak využitý a jinak barevný. V kombinaci s basovou kytarou tato rytmičnost obstojně modelovala vyvážené linky, pojímající celé album ve velmi neurážlivém a dokreslujícím albu. Klasicky znějící klavír vyplní nenásilně a standartně téměř vše, když jej však spojíme v kabaretním akordeonem a jakousi brutální přidrzlostí, máme tu novou
možnost, novou odbočku.Připojme též akustickou kytaru a doplňy v podobě rytmických nástrojů a hle? Nadprůměrná a zajímavá nápaditá hudba je na světě. Ano, ale bez hlavního trumfu, který byl z autorčina rukávu odkryt již po prvních sekundách, by album tak specifické nebylo. A to i přes to, že hudebně je vyjímečné. Tím hlavním je příjemný zpěv. Navíc příjemně potěší, že její hlas dosahuje obstojných kvalit i mimo studiové nahrávky. Její hlasový rozsah nabízí pár docela zajímavých a nápaditých rovin, od romatnicko-ironické sladkosti přes přidrzlou rozmarnost až po jakousi sexuální podtext zžíravosti. Její hlas dokáže nabídnout vcelku dost - a to velmi zábavně. Nebudu nikoho nějak balamutit, deska neskutečně baví i na několikátý poslech. Možná je to způsobeno právě onou zajímavou bonboniérou nálad a jejich obstojnému kombinování. Co skladba, to jiný odstín, jiný postup, jiná legrace, jiná facka. Mírná dekadence, reflexe puberty a vítězný smích - nejen to novinka nabízí a pokud nemáte žádných výhrad proti zpěvačce či stylu, jenž tvoří, není proč neposlechnout. Možná jsem bláznem, avšak do tak správné nálady mne tento měsíc dostalo jen málo desek. Druhé album Lily Allen je totiž velmi svěží a přitažlivé, přestože by mohlo jít jen o chytrý producentský tah. Mrs. Allen je možná pro někoho jen hloupá a povrchní hvězdička pro mainstramové posluchače. Snad nemám žádný vkus právě já. Na druhou stranu, ne každý den kdokoliv touží po hudebním BDSM či jiných výtržnostech. Nakažlivá, ale příjemná hořkosladkost celé téhle nahrávky je přeci jen vcelku milé odpočinutí a relaxace při dnešním zrychleném tempu společenského života. "It's not Me, It's You" totiž nechybí charisma, švih, takt i vypláznutý jazyk. Sic jen hudební - o ten autorčin bych se milerád porval. Je nějaký vyzyvatel?
Datum vydání: 9.února 2009
Národnost: Velká Británie
Vydavatel: Regal, Capitol
Oficiální stránky: http://www.lilyallenmusic.com/lily/
Stopáž: 43:12
Tracklist:
1. Everyone's At It - 4:38
2. The Fear - 3:27
3. Not Fair - 3:21
4. 22 - 3:06
5. I Could Say - 4:04
6: Back To The Start - 4:14
7.Never Gonna Happen - 3:27
8. Fuck You - 3:43
9. Who'd Have Known - 3:50
10. Chinese - 3:28
11. Him - 3:18
12 He Wasn't There - 2: 52
Žádné komentáře:
Okomentovat