úterý 15. září 2009

Mistur - Attende (2009)


MISTUR – Attende
 
Vítr vanoucí nad Norskými fjordy a bijící do oken dřevěných domků krčících se na strmých stráních spolu s ranní jinovatkou a bečením ovcí vyháněných na pastvu, i takovéto scenérie můžeme vídat v Songdalfjordu na severu od druhého největšího města Norska – Bregenu. Tato oblast, po léta izolovaná od okolí vysokými horami a přístupná do vybudování 24,5 km dlouhého tunelu v roce 2005 pouze lodí nebo úzkou klikatou cestou přes průsmyk, která byla většinu roku pro velké množství sněhu nesjízdná. Tento svérázný kraj si až do dnešních dnů zachoval mnoho specifických folklórních zvyků a tradic včetně folkové hudby. A právě zdejší folklór byl inspirací pro mnoho mladých metalových skupin, které, ač inspirovány bohatou norskou black metalovou scénou, zachovaly si ve své hudbě určité prvky specifické pro zdejší folklór. Největšími průkopníky tohoto stylu byli samozřejmě Windir, avšak bylo jich i více….. Zvláště po roce 2000 se s těmito skupinami jakoby utrhl pytel a ač zlé jazyky tvrdí, že se jedná o prachprosté kopírky Windir, které chtějí (zvláště po tragické smrti hlavní persóny Wibdir – Walfara) těžit z jejich popularity. Troufám si tomuto názoru oponovat. Podobnost tvorby těchto umělců bych viděl spíše v hledisku etnickém a onu inspiraci ve zdejším tradičním folklóru. Skupina, kterou Vám dnes představím vznikla již v roce 2003 avšak první demo vydala až v roce2005. S Windir nesdílí pouze inspiraci v Songdalském folklóru ale také kytaristu Stiana Bakketeiga. 
 
Dnes se budeme věnovat jejich novému albu „Attende“, ke kterému bych se nyní přes nezvykle protáhlý úvod rád dopracoval. Nebudu se tajit tím, že jisté ohranosti jsem se zde obával, přeci jen Windir a jim příbuzné či po jejich zániku vzniknuvší skupiny vytvořily již podobného materiálu mnoho, a nyní v roce 2009 je možno spekulovat, zda lze v tomto žánru přijít s něčím novým. Po poslechu „Attende“ musím konstatovat, že určitě lze. Výraznější změna stylu od dema z roku 2005 se nekoná, avšak musím konstatovat, že nové skladby dosahují kvality jediné použité skladby z dema – Skoddefjellet s pořadovým číslem 6 a některé ji možná i předčí. Faktem je, že ona skladba z dema je na albu asi největší „hitovkou“ a nejlépe zapamatovatelnou skladbou. Album je založeno na kombinaci vysoko nazvučené kytarové linky vybrnkávající jednu melodii za druhou a podkresových kláves, které desce dodávají atmosféru. Objeví se zde i pár tvrdších momentů mírně připomínajících krajany Vreid avšak nic ortodoxního nečekejte. Nejvíce mě zaujala silně atmosférická 13ti minutová „Attende“. Zvukově bych album označil spíše za průměrné, nikde nic nebije do očí, ale že by se jednalo o nějaký převrat také říci nemohu. 
Album pro mě bylo celkem potěšením. Převrat na scéně neudělá, avšak pocity, které od podobné hudby očekávám mi jistě přineslo, opět se při poslechu ocitám na severu ve svěží Norské krajině což od této hudby očekávám. Nebudu přehánět, když řeknu, že Mistur mě ze všech následovníků Windir potěšili asi nejvíce (Vreid nepočítám, ti hrají trochu jiný styl). Že si skupina vytvořila svůj specifický styl bych netvrdil, avšak typicky Songdalský folk/black metal posunula opět o kousek dál. 

8/10

Národnist: Norsko (Kaupanger/Songdal)

Label: Einheit Produktionen

Stránky skupiny: http://www.mistur.no

Stopáž: 55:34

1. Slaget 06:01
2. Svartsyn 08:58
3. Armod 07:46
4. Skuld 07:30
5. Mistur 06:01 
6. Skoddefjellet 06:28
7. Attende 12:50 

pondělí 14. září 2009

Manic Street Preachers - Journal For Plague Lovers (2009)


Tohle je opravdu štedrý rok. To, co prozatím přinesl na hudebním poli, je alespoň pro mne důvod takto mírně si zajásat a těšit se, co další měsíce nového přinesou. Určitě toho zase nebude tak málo a i kdyby, co naplat? To podstatné jsme už totiž vyslechli. Jednou ze skvělých hudebních nahrávek tohoto roku byla bezesporu "Journal For Plague Lovers" od britských experimentálních rockerů Manic Street Preachers. Po vyloženě popové nahrávce "Send Away The Tigers" z roku 2007 byla spousta fanoušků staré, drzé a agresivnější tvorby docela zklamána. Není se ani čemu divit, MSP zkrátka radikálně změnili tvář i kábátek, což bylo zjevné již z předcházejících desek "Know Your Enemy" nebo "Lifeblood". Zkrátka, časy debutního alba nebo kultovní "Holy Bible" jsou zřejmě již definitivně v tahu, na druhou stranu nové album přináší do jejich tvorby svěží vítr a jistý krok zpátky, která se záhy ukazuje jako znatelný posun... Co teda deska s velmi kontroversním obalem nabízí?


Celé album elegantně spojuje dva kontrasty - textový a myšlenkový odkaz zakládajícího člena Edwardse stojící proti romantické kytarovosti a popové melodičnosti předchůdce. Výsledek je docela neuvěřitelý. Zůstaly bombastické melodie a kytarové linky, které jsem si z novějších alb velmi oblíbil, zůstaly kvalitní hráčské výkony. Ovšem celá deska jako by chytla plíseň. Neuvěřitelný styl hraní, jakým se "Journal For Plague Lovers" pyšní, totiž někdo mírně projel kanálem a nabrousil. Riffy, bicí a celý švih alba získaly rázem na ostrosti a mírně špinavém zvuku, který se v důsledkové kompozici alba ukázal sakramentsky chutný asi jako dobře naložená oliva na hermelínu. Skvěle povedená fúze. Znamenitý kompromis si ovšem vyžádal zářezy v textové a myšlenkové stránce. Jak již bylo řečeno, odkaz ztraceného člena dýchá svou specifičností. Na originální šťavnatosti mu dopomohlo osobité ztvárnění, ale též morbidní, silně nemocniční lesk. Už názvy jako "Journal For Plague Lovers" nebo "Virginia State Epileptic Colony" mluví za vše. A ob.al? Ten to celý podtrhává a umocňuje, v celé své ohyzdné kráse. Kompozice nálad je tak vcelku magorská; jednu chvíli byste řvali šílenou radostí (ani nechtějte vědět, čím snad opodstatněnou) a v další chvíli už Vám běhá po zádech mráz, před očima kachličky, nemocniční umyvadlo, též krucifix na stěně - a chce se bláznit a zvracet. Dva extrémy této nahrávky jsou největším tahounem a největším problémem zároveň. Je opravdu skvělé mít od všeho něco, ale ne každý má takhle klouzavou náladu a dost posluchačů může deska rozladit. I po tříměsíčním poslechu a odhalování jejích zákoutí musím uznat, že občas jsem ji nedokázal doposlechnout do konce... Zkrátka je potřeba, aby dotyčný posluchač byl správně naladěn. Pak si nahrávku může vychutnat skutečně každý. Když ovšem zase přejdu na chodník chvály, zdá se tato náladová rozhádanost skvěle vyvážená, dobře průrazná, obrazomalebná a uchvacující. A hudba je k tomu skutečně tak zábavná; drzé i něžné party, čistě akustické pasáže, dojímající sóla v trošku nahlučeném kabátku jsou doplněny skákavou basovou linkou a velmi živými bubny - to občas má člověk chuť skákat ke stropu, jaká je to paráda. A když přičteme Jamesův kouzelný i protivný vokál, má tu fanoušek přichystán krásný zážitek.


Za sebe jsem velmi rád, že toto album vzniklo. Snivé i úderné, éterické i ostré, něžné i drzé, nabité vitalismem i nemocniční bizarností s příchutí šílenství. Co více si přát? To máte těžké. Tohle album je velmi originální a skvělé kvůli své rozdílnosti a protipólům, což jej zároveň může trošku shazovat v očích lidí, kteří s MSP zatím neměli tu čest. Pro mne a hlavně pro ty, kteří měli rádi obě období skupiny, je však novým mezníkem a téměř bezchybným albem. A Vy, co jste již Manic Street Preachers zavrhli pro jistý konzumnější nádech a hitovost, dejte na mou radu a seznamte se s novou tváří skupiny. To, že nabrala na ironickém úšklebku, budiž jí velké plus.



Datum vydání: 18. května 2009
Národnost: Velká Británie (Wales)
Label: Columbia
Oficiální stránky: www.manics.co.uk
Stopáž: 42:37
01. Peeled Apples
02. Jackie Collins Existencial Question Time
03. Me and Stephen Hawking
04. This Joke Sport Severed
05. Journal for Plague Lovers
06. She Bathed Herself in a Bath of Bleach
07. Facing Page: Top Left
08. Marlon J.D.
09. Doors Closing Slowly
10. All is Vanty
11. Pretension/Repulsion
12. Virginia State Epileptic Colony
13. William's Last Words
14. Bag Lady (Hidden Track)

středa 9. září 2009

Štěpán Kopřiva - Zabíjení

Tato knížka je těžká intelektuální zábava, tzn. že není pro negry hákující někde v kolbence. Celý děj se odvíjí v duchu hesla "zabiješ-li jednoho, jsi vrah, zabiješ-li tisíce, jsi přemožitel, zabiješ-li všechny, jsi BŮH."
Tak úvod bysme měli za sebou. Bejt na Saturnu ve vězení, zvlášť, když šéf věznice je těžkej magor, asi není nic lehkýho, kór když trpíte docela hezkou schizofrenií a na ksichtě máte masku ala` Hannibal kanibal.
Teď už by vám mělo bejt jasný, že celá knížka je protknutá odkazy na spoustu filmů. Mezi dost dobrýma hláškama se prolejvá krev spousty lidí + dvou robotů, obzvlášť těch co našemu hrdinovi pomůžou. Například je úchvatná scéna, kdy hrdina vybombarduje napalmem město ujetý sekty vrtulníkem, protože jeho kámoš (též profi zabiják) mu nechce půjčit létající pevnost, protože to je unikátní kousek od Hanoje.
Celkově kniha vyniká chutnou ingrediencí bezbřehého a bezúčelného násilí a cynického černého humoru, takovým stylem, že Patejl s Tobiášem musí blednout závistí. Český kult Jiří Kulhánek musí zabrat, aby J.Kellera porazil v profikillingu.

pondělí 7. září 2009

Velký Glosátor

Pozor, Velký Glosátor přichází. Očekávejte neočekávané, neortodoxní pohled na knihy, filmy a obskurní webové projekty, militantní výplody chorého mozku.
Prostě moje narcistické ego Vám zjeví nejtemnější zákoutí Vaší duše.

středa 2. září 2009

Anarchii, bejlí a plevelu odzvonilo! Začíná pochod na Řím!

Slavný to čas! Ještě neoschly slzy radosti nad úspěšnou přípravou rozhovoru s Mahtar a hned tu máme nové radostné zprávy. Po nemastných neslaných prázdninových měsících vracíme protiútok. Ve vedení stanuli kolegáčkové Yaara s Humbertem, tudíž připravte se na jejich jízdu. V brzké době budete slintat nad pravidelnými recenzemi, články a zvrhlostmi, které si nemilosrdní diktátoři vymlátí svými ... ehm... těžítky ze svých nebohých poddaných! Nastává skutečná éra Fasces a Mazzini s Evolou rotují v hrobech. Zlo se bude šířit!

středa 29. července 2009

Hledá se Nemo! Tedy spíše,...

...kdo by se sháněl po nějaké drobné filetce pro uřvané fagany? My totiž hledáme a chceme... právě Tebe! Ano, ty s těmi usmolenými vlasy ve flanelové košili, co se krčíš za bedničkou, schválně Ty jsi naše správná oběť. Podvazky a korzet nutností. Nebo že by třeba tamtoho furianta, onanujícího nad příšerným antidesignem našich stránek? Zkrátka sháníme redaktory a možná nějakého toho občasníka. Sami jistě uznáte, že ve čtyřech se webzine dělat nedá. Navíc v této fási se rozhodne, zda se vskutku vyplatí pokračovat dále, či nemilosrdně zabalit tuto naši troufalou rozpustilost. Potřebujeme Vás, věrné žoldnéře neprofesionální, avšak vytříbené kritiky veškerenstva, abyste zvelebili tyto Bohem zapovězené lány sémě zhouby. Pokuď máte zájem, stačí se ozvat přímo do shoutboxu, či využít našich mailů, které se jistě necudně obnaží po rozkliknutí našich jmen.
Sodomááá!

sobota 25. července 2009

Novinka z Evropy

Bohužel... je to tak, EU zakázala prodej výrobků z kočičí a psí kůže... plyšové hračky již nikdy nebudou jako dříve... Prosím tedy o minutu ticha za všechny prašivé kočky, které díky tomuhle nedobrému zákonu budou žít....